Co vidět ve Slovinsku? Průvodce horami, městy a vinicemi

Dnes se podíváme do malé země na jižním okraji Alp s kouskem moře a úchvatnými horami. Slovinsko bylo dlouho nenápadnou destinací, kterou v posledních letech objevuje čím dál více turistů a cestovatelů. Co tam vidět a zažít? 

Slovinská horská transverzála

Tak se říká 700 km dlouhému pásu pohoří, který můžete ve Slovinsku projít. Abyste absolvovali vše, co je zde k vidění, šlapání, šplhání či lezení, potřebovali byste hned několik dovolených. 

Transverzála zahrnuje přechod Pohorje, Kamnišsko-savinjských Alp zvaných Kamnišky, Karavanek a Julských Alp, stáčí se na jih směrem ke krasové plošině prošpikované jeskyněmi a končí až u Jaderského moře.

Julské Alpy

„Julky“ jsou jednoznačně nejnavštěvovanější slovinské hory. Tahákem je jejich nejvyšší hora Triglav (2864 m n. m.), která se nachází přímo v srdci Triglavského národního parku, a je zároveň nevyšší horou Slovinska. 

Pokud netrpíte závratí, z místních ferrat budete unešení. Jsou tam i trasy pro ty, kdo mají ferratům neholdují.

Triglav

Vrchol Triglavu je přístupný z více stran a můžete si vybrat různou obtížnost. Lze jej zdolat v rámci jednodenní túry, ale doporučujeme si rozložit výstup na vrchol do dvou dnů s přespáním v některé z horských chat. 

Určitě si rezervujte nocleh předem (především v nabité letní sezóně nebo v období slovinských státních svátků). Můžete přijít „nalehko“, v ceně noclehu jsou i deky s povlečením.
Hodit se vám bude kvalitní mapa a zásoba vody. Julské Alpy ve vyšších polohách vodními zdroji rozhodně neoplývají a v létě zde žádné pramínky a potůčky ke zvlažení hrdla nepotkáte. 

I v letním období počítejte s různými teplotami během dne. Vycházet na túru můžete v tričku, nahoře se vám ale můžou hodit dlouhé kalhoty i bunda s čepicí.

Co dalšího zažít v Julských Alpách:

• procházku údolím Trenty k prameni řeky Soči nebo ke korytům řeky Mlinarice,
• návštěvu muzea Triglavského národního parku,
• vodní sporty - rafting, hydrospeeding, canyoning nebo canoeing na řece Soči. provozuje sportovní centrum v městečku Bovec (i s kempem),
• speleologickou výpravu, při které se pokocháte krasovými poklady. Věděli jste, že slovo „kras“ dalo světu právě Slovinsko?
• koupání u jezer Bohinj nebo Bled. Koho zláká hrad tyčící se nad Bledem, může k němu vystoupat a pokochat se nádherným pohledem na jezero a okolní kopce.

Kamnišsko-Savinjské Alpy

Druhé nejnavštěvovanější hory se rozkládají mezi Karavankami a Pohorje. Jméno dostaly podle města Kamnik a řeky Savinje. Stejně jako v Julkách a Karavankách i tady si užijete adrenalin na jištěných ferratových úsecích s výhledy do údolí. 

Místní vrcholy dosahují výšky okolo 2 500 m, kterou přesahují Skuta, Kočna a nejvyšší zdejší hora Grintovec (2558 m. n. m.). Ze směru od Kamniške Bistrice na něj lze vyšplhat bez jakéhokoli jištění. Začínáte lesem, pokračujete suťovým polem a končíte šplháním po kamenech. Dvoukilometrové převýšení cestou dolů dá určitě trochu zabrat vašim kolenům. 

Navštivte také nádhernou Logarskou dolinu. Od roku 1987 je chráněným parkem o rozloze 24 km čtverečních a v jejím údolí jsou k vidění staré zemědělské usedlosti s přilehlými výběhy a pastvinami. Na konci údolí ve výšce necelých 1 300 m pramení řeky Savinja, jejíž ledová voda tvoří vodopád Rinka (Slap rinka).

Karavanky

Více klidu a samoty i v hlavní turistické sezóně si můžete užít v pohoří Karavanky. Tyto méně známé sestry Julek a Kamnišek také nabízejí několik dvoutisícovek, z jejichž vrcholů uvidíte úchvatná horská panoramata. A to nejen ta slovinská. Za jasného počasí jsou na dohled rakouské kopce nad Villachem a Klagenfurtem, dohlédnete však i na Schladmingské Alpy a Ankogel. Šťastnější z vás i na masiv Glockneru a do Dolomit.

A které kopce stojí za to zdolat v Karavankách? Určitě nejvyšší horu Stol (2 236 m. n. m.), dále Vrtača, Kepa, Košuta, Peca, Veliki vrh, Begunjščica, Košutica, Dovška Baba, Golica nebo Klek. Alespoň jedna celodenní túra nesmí ve vašem programu chybět.

Pohorje

Jedná se o zajímavou kopcovitou oblast s nejvyšší nadmořskou výškou cca 1500 m. Převažuje zde jehličnatý a bukový porost a člověk se neubrání myšlence na naše Beskydy. Převládá vulkanické podloží, které zamezuje vsakování dešťové vody, takže je zde spousta potoků, jezer, vodopádů a rašelinišť. Roste tu bujná, místy až prales připomínající vegetace. 

Čekají na vás kilometry pěších stezek, cyklotras a také možnosti noclehu v horských chatách. Kapacitně odpovídají zimní lyžařské sezóně, takže o místo se v létě bát nemusíte. Kromě krás vytvořených přírodou jsou zde k vidění zachovalé venkovské stavby.

Výchozími body pro vaše výlety jsou na severu horní stanice kabinové lanovky a Ruška koča (Ruská chata) na Arehu, na jihozápadě pak vrchol Rogla a na jihu kostel Tří králů.

Značení ve slovinských horách

Český turista je rozmazlený turista. Alespoň co se týče značení, doma je o něj totiž velmi dobře postaráno. Skvělá zpráva je, že totéž platí i ve Slovinsku. Všechny trasy jsou kvalitně a přehledně značené a skvěle jištěné, což obstarávají nadšení dobrovolníci, slovinští horalové, kteří jsou opravdovými patrioty.

Slovinsko a počasí

Letní podnebí je ve Slovinsku o trochu teplejší než u nás. K moři můžete vyrazit od konce května do konce září. Na hory je vhodnější období od druhé poloviny června do konce srpna. Slovinec by poradil „v červenci k moři, v srpnu do hor.“ Horské doliny jsou mimo tyto měsíce chladné a se sněhem, což je zásadní hlavně pro turisty, kteří chtějí kempovat. Minulý rok 2022 byl však ve Slovinsku extrémně horký - a bylo extrémně málo vody i v řece Soči, která je jinak rájem vodních sportů. 

Pokud z časových důvodů vyrazíte do hor mimo sezónu, mějte na paměti 2 věci:

• Téměř všechny horské chaty budou zavřené, navíc pobyt v horách může být pro vás v mnoha ohledech záludnější. 
• Pamatujte na to, že smutnou pověstí Čechů ve Slovinsku je zbytečně vysoký počet našich horalů se smrtelnými úrazy.

Slovinsko a moře

Až se dostatečně nabažíte horského dobrodružství a sestoupíte na úroveň moře, stačí jen ujet doslova pár kilometrů a vybrat si z hrstky letovisek ležících na malém kousku jaderského pobřeží. 

Městečka Koper, Izola, Piran nebo známější Portorož vás přivítají s otevřenou náručí. 

Portož

Zláká-li vás Portorož, užijete si skvělou zábavu. Je to takové slovinské Monte Carlo s restauracemi, butiky, kasiny, diskotékami a letními festivaly. Určitě si zde i pohodlně zalenošíte u moře. K dispozici je prostorná pláž vybavená slunečníky, na které vždy najdete místečko. U sklenky dobrého vína zde zavzpomínejte, jak vás bolely nohy při sestupu z Triglavu.

Piran

Co byste si ale neměli nechat ujít, je romantické přímořské městečko Piran. Na koupání v moři ne příliš pohodlné letovisko, ale zato tu na vládne pravá středomořská atmosféra. V tradičních hospůdkách jsou k mání čerstvé a skvěle upravené ryby. S výhledem na moře chutnají ještě lépe. 

Lublaň, hlavní město Slovinska

Je nejzelenějším evropským městem a má také největší pěší centrum. Proto je ideální pro návštěvu a objevování parků, kaváren, památek a mostů přes řeku Lublaňku. 

• Dlouhé nábřeží je plné kaváren s výhledy na město. Můžete si v nich posedět a odpočinout po procházkách městem. 
• Lublaň stála vždy na křižovatce kultur, proto v ní najdete germánské, románské a slovanské vlivy. 
• Nad městem se tyčí Lublaňský hrad z 12. století. Kromě prohlídek se tam pořádají také velké kulturní akce a svatby. Do hradu můžete dojet lanovou dráhou z centra města. 
• Za vidění stojí Lublaňská katedrála, dále replika Robbovy kašny a jeho barokní sochy rozmístěné po městě. 
• Na nákupy tamních dobrot vyrazte do Ústřední tržnice. 

• Odpočinout si můžete v parku Tivoli z roku 1813, který má kolem 5 km čtverečních. V roce 1939 ho zrenovoval slavný slovinský architekt Jožo Plečnik. V parku je kromě stromů a květinových zahrad mnoho soch a kašen. 

• Dalším nádherným místem je botanická zahrada z roku 1810. Můžete v ní obdivovat přes 4 500 druhů rostlin.

Vinobraní ve Slovinsku

Na půli cesty mezi Jaderským mořem a Julskými Alpami leží 3 vinařské oblasti slovinského regionu Přímoří (Primorska). 

Mnohé odrůdy zde rostou původně, u těch ostatních si vychutnáte jejich unikátní charakter podpořený přímořským teplem a občasnými poryvy studeného větru Bora (slovinsky Burja). Ten čas od času zafouká z alpské pevniny směrem k moři, a pomáhá tak vinicím zesílit a stát se odolnými.

Připravte se na slovinské vinobraní se skvělými víny, užijte si tu výlety, cyklistiku i lezení v kopcích. A navštivte malá vinařství v rámci slovinské mapy „vinných úponků“, kterou vám ochotně dají v každém turistickém centru. Pokroucené „úponky“ vás zavedou za třemi vinařskými regiony, s jejichž charakterem se nejlépe seznámíte ve skleničce plné místního vína.

Goriška Brda - nejhornatější vinařský region

Krásný pohled na kopečky s vesnicemi a kostelíky, kam jen dohlédnete, taková je Goriška Brda, nazývaná slovinským Toskánskem. V tomto kraji se koncentrují hlavně mladí vinaři, kteří nejen navazují na tradice, ale rádi zkoušejí i nové neotřelé postupy. Proto zde najdete nejvíce přírodních a biodynamických vinařů, vína z amfor kvevri nebo oranžová vína s prodlouženou macerací.

Vyzkoušejte víno prastaré odrůdy Rebula, v jehož buketu lze cítit zralé fíky, jablka i hrušky. V květnu je mu zde dokonce věnován festival – Slavnosti Rebuly a olivového oleje.

K brdským zajímavostem patří:

• středověká vesnička Šmartno, 
• renesanční hrad Dobrovo s výstavou umění,
• vyhlídka z vrchu Korada,
• v blízkém městě Nova Gorica u hranic s Itálií se nachází nejdelší (220 metrů) kamenný viadukt na světě – bílý most Solkan. Zastavte se u něj na dolním toku ikonické řeky Soči a pozorujte, jak se nad ní vznáší ve výšce 36 metrů.  

Vipava - nejzelenější vinařský region

Z už tak zeleného Slovinska si můžete přivézt ještě více zelených fotek, pokud navštívíte nejznámější vinařskou oblast Vipava. 300 slunečných dní v roce slibuje neustálou pohodu - kromě ochutnávání místních nejlepších vín můžete jezdit na kole nebo lézt po skalách.

Vipava je kouzelné údolí se stejnojmennou říčkou. Navštivte 7 jejích pramenů a vychutnejte si magickou atmosféru. A samozřejmě tradiční Vipavské vinobraní, ale vinnou degustaci si lze domluvit, kdykoliv přijedete. Vinařů je totiž ve Vipavě kolem stovky.

Ochutnejte Zelen – výraznější bílé víno původní odrůdy, která se vyskytuje pouze ve Vipavské dolině. Zkuste také Pinelu, výrazné bílé víno silné chuti, které je nejlepší párovat s jídlem. Nenechte si ujít ani Malvazii, Vlašský Ryzlink a šumivá vína.

Kras - nejskalnatější vinařský region Slovinska

Přímořské krasové podloží Krasu (Karst) je domovem hlavně červeného vína a jeho speciálních odrůd, které dobře prosperují na železitých půdách. Kras je nejmenší vinařský region. Velmi suchý, bičovaný větrem Bora, s relativně chudou půdou a chladnější zimou dává vzniknout vínům se speciálním charakterem. Díky železité půdě „terra rosa“ mají plnost, ovocnost a vysokou extraktivnost.

Typicky tu najdete Refošk, který po zrání v sudech dostává jméno Teran či Teranton. Skvělý je i Merlot, Cabernet Sauvignon a další odrůdy.

Kromě ochutnávání vína navštivte:

• jeskyně Škocjan, protože jsou jedním z největších krasových systémů v celé Evropě,
• festival Prosciutta,
• festival Teranu. 

Na cesty po Slovinsku vyrazte s kvalitním cestovním pojištěním, abyste si mohli užívat všechny aktivity v klidu a pohodě. Vy cestujete. My se staráme.

Zdroje:     cestovaní.idnes.cz, hedvabnastezka.cz,specialistanaslovinsko.cz, timetofit.com, slovenia-tourism.si, specialistanaslovinsko.cz, slovenia.info