Vánoční překvapení
20. 12. 2017

Vánoce jsou spolu s Velikonocemi nejdůležitějšími křesťanskými svátky uznávanými téměř po celém světě. Každá země má ale své specifické tradice, zvyklosti. Jména postav, které přinášejí dárky, jsou různá, stejně jako se dárky nerozdávají ve stejný den a stejnou dobu. Pojďme se tedy podívat, jak se v některých zemích Vánoce slaví.

V USA se slaví svátky na mnoho různých způsobů, a to díky multikulturní povaze obyvatelstva.  Mnoho vánočních zvyků tedy pochází ze zemí jako Anglie, Francie, Itálie, Holandsko, Polsko nebo Mexiko. Každopádně na štědrovečerní tabuli nesmí chybět nadívaná krůta nebo šunka s brusinkovou omáčkou. K té se podává bramborová kaše, sladké brambory, vařená kukuřice, nádivka, brusinkový kompot a pečivo. V žádné domácnosti nechybí vánoční stromek, ovšem čím jsou Američané pověstní, to je pro nás až přehnanými vánočními dekoracemi svých domů a zahrad. Objevují se zde tisíce světel, nafukovací sochy Santy Clause, sněhuláků nebo sobů, vše co si lze představit, zřejmě aby Santa během nadělování 25. prosince dům nepřehlédl.

Vánoce v Austrálii přicházejí zároveň s letními prázdninami. Takže Vánoce protinožců to je především teplíčko, slunce a pláž! S tím souvisí i fakt, že sváteční večeře se často odehrává přímo na mořské pláži. K jídlu se podávají studené obložené mísy s humry a krevetami, ovocné a zeleninové saláty a osvěžující nápoje. Nicméně nic nebrání těm, kteří chtějí dodržovat klasické vánoční tradice, aby povečeřeli třeba i krocana s kaštanovou nádivkou. Když přijede Santa do Austrálie, nechá soby odpočívat a na pomoc si vezme klokany. Převlékne se také samozřejmě do letního obleku! Ne úplně příjemnou zajímavostí je, že v Austrálii nejsou Vánoce výhradně svátky klidu. Díky velkému horku v tomto ročním období zde totiž vznikají četné požáry a často se mobilizují zástupy hasičských dobrovolníků z celé země, aby pomohly zachránit zdraví a majetek obyvatel postižených oblastí.

Vánoce na pláži

V sousedním Německu, stejně jako u nás, začíná období příprav a těšení se na Vánoce první adventní nedělí. Vánoční stromeček je velmi důležitou součástí Vánoc. Poprvé se v německých domácnostech objevil už ve středověku.  Pokud jsou v rodinách malé děti, je úkolem maminek tajně jej ozdobit. Dárky v Německu naděluje Weihnachtsmann - Vánoční muž se zrzavými vlasy a vousy. Na jihovýchodě Německa si děti, stejně jako u nás, píší o dárečky.  Jejich adresátem ovšem není Ježíšek, ale malé děvče zvané ChristKindl. Na Vánoce se v Německu zpívají koledy jako např. O Tannenbaum nebo slavná Stille Nacht (Tichá noc). Pověstné jsou německé vánoční trhy plné vánočních pokrmů, ozdob z foukaného skla a dárků všeho druhu.

Vánoce v Anglii, to jsou světlem ozářené ulice, vánoční stromky (někdy i dva v jedné domácnosti), ale i „svíčkové“ mše, kdy je kostel osvícen výhradně hořícími svíčkami. Domácnosti se zdobí vánočními květinami cesmínou, břečťanem nebo jmelím. Děti věří, že dárky pod stromeček naděluje Father Christmas (nebo Santa Claus) a v noci z 24. na 25. prosince je ukrývá v punčochách nebo povlacích na polštář. Děti tak nemohou dospat, jak se těší na to, co vše ráno najdou pod vánočním stromkem. Tradičním vánočním jídlem v britském království je krocan s ořechovou nádivkou. Sladkou tečku pak tvoří vánoční puding. Ten se připravuje v době adventu a míchat ho chodí každý člen rodiny. Při míchání pak vyslovuje své přání. Během večeře se pak do pudingu ukrývají mince, prstýnek, nebo náprstek. Kdo ho z mísy vyloví, tomu bude v nadcházejícím roce přát štěstí.

Ve Francii, stejně jako u nás, často dotváří atmosféru Vánoc betlém (jesličky).  Na vánočních trzích v některých městech, např. v Marseille, můžeme dokonce vidět betlémy doplněné figurkami řezníka, pekaře, policisty nebo kněze. Dárky rozdává Otec Vánoc - Pere Noël. Buď dětem dává dárečky do botiček u krbu, nebo je přivazuje stuhami přímo na stromeček. K slavnostní večeři si Francouzi rádi dají pečeného krocana s kaštanovou nádivkou či lanýžovou pastou. Protože jsou vyhlášenými gurmány, rádi si pochutnají na „le reveillon“, což je pokrm z ústřic a chybět nesmí slavná francouzská husí játra „foie gras“.

Vánoce ve Strasbourgu

V Itálii začínají vánoční svátky na Boží hod, po papežově požehnání Urbi et orbi. Vánoční čas končí na Tři krále, kdy komínem přilétá čarodějnice Befana. Ta vloží hodným dětem do připravených ponožek dárky a zlobivým uhlí. 24. prosinec se v Itálii nese ve znamení návštěv přátel, následující den už je ovšem dnem slavnostním. A při něm na stole zpravidla nechybí krocan nebo pečené jehně. Symbolika betléma je v Itálii možná ještě silnější než ve Francii nebo u nás.  Betlém jako artefakt, pomocí něhož se nejlépe přibližuje lidem vánoční příběh o zrození Ježíše, proslavil na počátku 13. stolení Svatý František s Assisi. V 16. století se stalo populární mít svůj vlastní domácí betlém a tento zvyk přetrvává dodnes.

Ke španělským Vánocům patří hlavně ovčí a kozí speciality a lahůdky, jakými jsou máslové placky, citrónový dort s kandovaným ovocem, nebo pečivo s piniovými jadérky. Po večeři, která se podává kolem desáté hodiny večer, dostanou děti dárky (z nichž některé se podle zvyku rozbalují až na Tři krále) a o půlnoci nejmladší člen rodiny položí do jesliček rodinného betlému Ježíška. Pak se jde na půlnoční mši. Po mši vyjdou lidé do ulic se zapálenými pochodněmi, hrají na kytaru a zpívají. Španělské úsloví říká „Esta noche es Noche-Buena, Y no Es noche de dormir“, což volně přeloženo znamená „Tato noc je dobrá noc, ta se nesmí prospat.“ Zajímavé je také, že Španělé slaví 28. prosince svého „apríla“. Vypráví se vtipné příběhy, a to i v rozhlase a televizi, které mají za úkol někoho napálit, udělat si legraci.

Vánoční ulice ve Španělsku

Vánoční oslavy ve Finsku naplno propukají 24. prosince v poledne. K adventním tradicím ve skandinávských zemích patří podvečerní rodinné bohoslužby, návštěvy hřbitova a zapálení svíčky zemřelým příbuzným. A kromě zpívání koled a hraní her také společná návštěva sauny. Tradičním štědrovečerním jídlem je ryba, která se podává například s obloženou mísou, šunkou s hořčicí, slanečky, domácím sýrem či houbovým salátem. Po večeři zazvoní zvoneček a dárky rozdává Joulu Pukki, kterému vydatně pomáhají pidimužíci. Říká se, že když nějaké děti hodně zlobí, pidimužíci je odnesou do svého ledového království.

V Norsku se dárky nadělují na Štědrý den a nosí je Julenissen. V noci před Štědrým dnem mu děti dávají za okno misku s ovesnou kaší, aby se posilnil na své daleké cestě po noční obloze. Ovesná kaše ostatně nechybí ani na štědrovečerním stole. Bývá v ní ukryta mandle a ten, kdo ji najde, má velké šance, že se v příštím roce vdá nebo ožení. Po slavnostní večeři se zpívají koledy u ozdobeného stromečku a pak všichni členové rodiny rozbalují dárky. Každý další večer až do nového roku Norové zapalují svíčky. Není bez zajímavosti, že Norové každoročně věnují veliký vánoční stromek Britům jako výraz poděkování za jejich pomoc během druhé světové války. Tento strom se tyčí každoročně na Trafalgarském náměstí.

Výčet zemí a kontinentů, kde si lidé připomínají tyto významné křesťanské svátky, by mohl pokračovat. Ale zastavme se zde. Je zajímavé pozorovat vánoční zvyklosti v různých zemích a vidět, kolik podobného se v nich nachází, někdy i u zemí, které spolu bezprostředně nesousedí a tudíž nemají nutně podobný historický vývoj. Např. finské Vánoce se vlastně, až na saunu, nápadně podobají těm našim :) A ti pidimužíci? To je vlastně tak trochu náš Mikuláš a čert, který hrozí za zlobení peklem. Zkrátka Vánoce jsou křesťanské svátky s veškerou symbolikou, kterou v sobě nesou a která je patrná napříč celým křesťanským světem. Tak šťastné a veselé!

Zdroj:  novinky.cz, whychristmas.com
 

Představte si dovolenou, při které se každé ráno probudíte jinde, přesto nemusíte neustále balit a vybalovat a přesouvat se z hotelu do hotelu. Ráno vám náruč otevře cizokrajné...

23. 8. 2017
Západ slunce z paluby

Vietnam je impozantní země jak rozlohou, tak svojí historií a výraznou kulturou. Je to země, ve které si každý najde to své. Dramatické hory na severu, báječné pláže středního a jižního pobřeží, historická města...

18. 11. 2016
vietnamská žena s úrodou