Údolí Váhu
14. 6. 2017

Léto je již takřka v plném proudu a to je ten pravý a možná už nejvyšší čas představit vám náš nový seriál. Bude se věnovat zajímavým lokalitám za našimi blízkými i vzdálenějšími hranicemi, které ti sportovnější z vás mohou prozkoumat pěšky a s batohem na zádech. A začneme na Slovensku, kde se logicky zaměříme na horskou turistiku.

Velká Fatra a putování za zvuku kravských zvonců

Velká Fatra má srovnatelnou nadmořskou výšku jako Krkonoše, to je však jediné, v čem jsou si pohoří podobná. Zdejší krajina je totiž o poznání méně dotčená turismem. V tomto národním parku se můžete těšit na dokonalou oázu neporušené divoké přírody. Díky náročnosti terénu je Velká Fatra vhodná spíše pro vícedenní treky. Rozložte tedy své síly a prožijte výlet do úchvatné přírody ve větší pohodě. Spát můžete na salaších, v horských chatách nebo v místech určených k bivakování a táboření.
A co vlastně Velká Fatra nabízí? Výstup na Malino (1 209 m), z něhož se otevírá první fantastický rozhled na Liptovskou kotlinu, Tatry a Chočské vrchy. Dále liptovskou hřebenovku na jedné, té pohodlnější, straně hluboké Ľubochnianské doliny. Nebo, jste-li otrlejší, můžete zvolit náročnější přechod protilehlým turčianským hřebenem, který je zalesněnou divočinou s minimálním turistickým provozem a velmi členitým terénem. Také lze zvolit z počátku trochu divokou, celkově však středně náročnou cestu přes Kútnikov kopec, Červený grúň, Magurku a Chabadzovou do Nižného Šiprúnskeho sedla, kde se tato trasa napojuje na již zmíněný liptovský hřeben. Těšit se můžete na pokroucené bukové lesy s jedním z nejkrásnějších kopců Velké Fatry Rakytovem (1 567 m) na obzoru. Přestože se nabízí obchvat po vrstevnici, nenechte si ujít výšlap až na jeho vrchol. Až tam se totiž před vámi rozprostře Velká Fatra v plné parádě. Výhled na majestátnou horu Ploskou (1 532 m) a k ní se tulící pokřivené vápencové skalisko Čierny kameň, si určitě na dlouho zapamatujete.

Malá Fatra, krásné výhledy a koprovka pod Suchým

Malá Fatra má mnoho tváří. Ukáže vám oblé travnaté hřbety vystupující nad hluboké lesy, stejně jako divoké soutěsky a rozeklaná skaliska. Některé její části jsou přelidněné, v jiných, přestože stejně pohledných, na živáčka téměř nenarazíte. Krokem číslo jedna návštěvníků Malé Fatry často bývá Vrátná dolina, odkud je možné se vyhoupnout osmimístnou moderní lanovkou rovnou do nejvyšších pater pohoří. Pokud preferujete větší klid, vynechejte nejpopulárnější místní hřebenovku vedoucí přes Chleb, Poludňový grúň, Stoh a Velký Rozsutec a vydejte se od lanovky vpravo. Hřebenovka opačným směrem nabízí neméně krásnou přírodu, která na přelomu června a července rozkvétá tisíci květů. Jako první se vám do cesty postaví slovutný Veľký Kriváň (1 709 m), nejvyšší vrch Malé Fatry. Vystupuje hned vedle Snilovského sedla (1 524 m) nad horní stanicí lanovky (1 490 m) v podobě ploché rozložité, kosodřevinou porostlé pyramidy. Díky lanovce je vrchol Velkého Kriváně nepsanou a navíc poměrně snadnou povinností svátečních výletníků. V dokonale kruhovém výhledu budete mít za jasného počasí všechny vrcholy severozápadního Slovenska jako na dlani.

Vrátna dolina

Další dominantou Malé Fatry je Malý Kriváň. Říká se o něm, že je rozmanitější a navíc očividně mohutnější, než jeho velký bratr. Přes svou nižší nadmořskou výšku (1 671 m) zřetelně více vystupuje nad své okolí. On vlastně vůbec není Malý! A kudy že vede cesta z Velkého na Malý Kriváň? Sedlem Bublen (1 510 m) a jižním traverzem vrchu Koniarky sestoupíte do téměř nepříjemně hlubokého sedla, jehož jméno mapy neuvádějí. Co ale víme, je zde vydatný pramen vody, který je jediný zdrojem vody na celém hřebeni Malé Fatry. A až v hloubce tohoto sedla začíná pořádný výšlap na Malý Kriváň, jehož nejvyšší kótu zvýrazňuje několikametrový betonový pylon. Kamenné zídky kolem něj prozrazují, že se tu dost často bivakuje. Až se pokocháte výhledy z této malé velké hory, čeká vás poměrně náročný sestup kolem skalnatého hrotu hory Suchý (1 468 m), dále do sedla Príslop (1 220 m) a kdo si bude chtít odpočinout před závěrečnou fází sestupu, může navštívit rázovitou Chatu pod Suchým a pochutnat si např. na zdejší legendární koprové omáčce s hovězím masem! Nejschůdnější, avšak i tak místy pěkně strmá cesta odtud dolů, vede po červené značce přes vrch Plešel (981 m). Sestupuje se přírodní rezervací Starý hrad ke stejnojmenné zřícenině. Více než hrad, který je prý nejmajestátnější z okna automobilu od silnice, vás ale oslní pohled hluboko do údolí, kde se mezi skalními svahy porostlými teplomilnými duby kroutí řeka Váh. Tam někde dole je cíl vaší cesty, vlaková zastávka Strečno, odkud se můžete přiblížit třeba přes zastávku Varín a nedaleký autobusový spoj zpět do Vrátné doliny.

Martinské hole a první slovenská ferrata

Martinské hole, vypínající se do výšky 1 476 metrů nad středoslovenským městem Martinem, jsou součástí Lúčanské Malé Fatry na levém břehu Váhu. Nejsou typickou turistickou oblastí a horské túry se zde úplně nepěstují. Známé jsou především v zimě díky skvělým lyžařským svahům a v létě coby ráj sběračů borůvek. Netušeným překvapením v této oblasti tak bylo zbudování úplně první slovenské ferraty, tj. zajištěné cesty alpského stylu. Naučná stezka Ferrata HZD (Horské záchranné služby) vede v délce 4,8 km rulovým kaňonem Mlýnského potoka ve východním svahu Martinských holí a dosahuje celkové převýšení 770 výškových metrů, z toho samotná ferrata asi 300m se střídavou obtížností A nebo B. V horní části najdete i dva vysoké vodopády, které ferrata překonává v obtížnosti C. Nespoutaná divočina skalní rokle, kterou vede zajištěný 300 m úsek, je skvělým zážitkem. Nepřetržitý sled kaskád a vodopádů ohraničený vyhlazenými skalními stěnami nemá ve známých a zpřístupněných soutěskách Slovenska obdobu. 
Jistě jste už pochopili, že se rozhodně nejedná o žádnou atrakci masové turistiky, ale o regulérní zajištěnou trasu alpského střihu se značným převýšením. A tu rozhodně nezvládne každý. Předepsané vybavení, výborná fyzická kondice a zažitá technika pohybu ve skalním terénu jsou proto naprostou nezbytností!

Západní Tatry a Roháče pro milovníky vysokohorské turistiky

Jsou to jedny z nejkrásnějších slovenských hor rozkládající se na nevelkém, zato velmi členitém liptovsko-oravském pomezí. Majestátné skalnaté vrcholy jsou dlouhodobě v hledáčku vysokohorských nadšenců, ovšem pouze těch s výbornou fyzickou kondici a zkušeností s pohybem ve vysokohorském terénu. Nejatraktivnější pěší trasy v Roháčích jsou zajištěny řetězy a skobami. Připravte se i na velmi náročné úseky. Klasický přechod vede přes vrcholy Baníkov (2 178 m) a Ostrý Roháč (2 088 m). Od chaty Zverovka na oravské straně se dá zvládnout za jediný den, jde ale o dlouhou a náročnou túru, před kterou důkladně prověřte předpověď počasí. Při jakýchkoliv pochybách je potřeba volit alternativní výlet, např. Kvačianskou dolinou, což je vápencová soutěska nedaleko západního okraje Roháčů. Pokud si troufnete na celkový přechod Roháčů, vězte, že ve vrcholové části pohoří není ani jedna chata vhodná k noclehu. Musíte se tedy patřičně zásobit a vybavit. Turisté často nocují ve stanech u Jamnických ples pod Ostrým Roháčem, což se sice v národním parku oficiálně nesmí, zde vám to ale většinou projde.

Slovenský ráj

Slovenský ráj, přírodní kaňony, vodopády i jeskyně

Poslední naším dnešním typem, kam vyrazit pěšky a s batohem, je unikátní krajina Slovenského ráje plná hlubokých, strmých roklin a vodopádů, které brázdí rozlehlou vápencovou plošinu nacházející se jihovýchodně od Popradu. V tomto národním parku, který je geografickou součástí Slovenského rudohoří, můžete na rozdíl od Nízkých Tater, či již zmíněné Fatry, plánovat jednodenní turistické okruhy a vždy bude dostatek času na návrat do výchozího místa.
Centrálním bodem oblasti je Kláštorisko s ruinami kartuziánského kláštera. Hlavní ubytovací kapacitou je potom Čingov nacházející se přímo v údolí řeky Hornád. Z husté sítě turistických tras v jeho okolí doporučujeme výlet ke skále Tomášovský výhľad, která se kolmo zvedá do impozantní výšky bezmála 150 metrů nad Hornád. Nevynechejte ani jednu z nejatraktivnějších soutěsek Slovenského ráje, Veľký Sokol. Nejvíce návštěvníků pak každoročně přivítá soutěska Suchá Belá.
Výchozím bodem pěších výletů v jižní části Slovenského ráje je rekreační středisko Dedinky ležící na břehu vodní nádrže Palcmanská Maša. Pěší turistiku zde v letních měsících můžete proložit příjemným lenošením u jezera s osvěžující a hlavně čistou vodou. Půvabný přechod krasové planiny Geravy následovaný sestupem podél Vráblovského potoka a dolinou Malé Zajfy vás dovede až ke strmému výstupu na Havraní skálu (1 153 m), jeden z nejvýznamnějších vyhlídkových vrcholů oblasti. Slovenský ráj nezklame ani milovníky jeskyní. Určitě nevynechejte návštěvu Dobšinské ľadové jaskyně, která je jedním z nejvzácnějších a nejpozoruhodnějších  přírodních jevů na Slovensku a je zařazena do seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO.

Možná se ptáte, kde jsou Vysoké a Nízké Tatry? Je nám jasné, že výčet slovenských pohoří jsme dnes neuzavřeli a dost možná, že se do Tater vypravíme v některém z příštích článků. Pokud jste ale již teď dostali tu pravou chuť na sportovně raženou dovolenou u našich východních sousedů, stačí na googlu vybrat jednu z mnoha detailně popsaných tras a vyrazit. Nepodceňte vybavení a určitě si sjednejte, nejlépe online, kvalitní cestovní pojištění. Pobyt v horách může být nebezpečný a noha uklouzne vždy v tom nejméně očekávaném momentě. S naším pojištěním šitým na míru Sbaleno S batohem nebo Sbaleno Za poznáním budete mít jistotu, že se o vás v nesnázích kvalitně postaráme.

Autor:     LFI/ERV
Zdroj:     cestovani.idnes.cz, slovak-republic.cz, travelslovakia.cz

Další články

Naučte se fotit portréty- díl 2

Může se zdát, že je focení portrétů hračka. Zachytit výraz tak, aby vynikla osobnost fotografovaného, ale není úplně jednoduché. Koho by nebavilo fotit lidi? Většina z nás proto fotí ty, které má stále po ruce – své blízké...  

10. 8. 2016
Portrét se slunečnicí

Za drakem do polského Krakova

Milujete Vídeň a Florencii, ale ještě jste nebyli v Krakově? Chyba! Je to jedno z nejkouzelnějších evropských měst. Krakov patří k hlavním turistickým, historickým a kulturním centrům...

3. 5. 2017
Za drakem do polského Krakova