Co byste měli vidět ve Slovinsku? Není to jenom jezero Bled!

Dnes se podíváme do malé země na jižním okraji Alp s kouskem moře, vysokými horami a krásnými jezery. Slovinsko bylo dlouho nenápadnou destinací, kterou v posledních letech objevuje čím dál více turistů a cestovatelů. Co tam vidět a zažít? 

Obsah článku:

1. Julské alpy
2. Triglav
3. Kamnišsko-savinjské alpy
4. Karavanky
5. Pohorje
6. Slovinské jeskyně
7. Kdy jet do Slovinska
8. Slovinské moře a letoviska
9. Lublaň
10. Vinařské oblasti - Vipava, Goriška brda, Kras

Slovinské  hory - vysoká převýšení, nádherné výhledy

Julské alpy

„Julky“ jsou jednoznačně nejnavštěvovanější slovinské hory. Tahákem je jejich nejvyšší hora Triglav (2864 m n. m.), která se nachází přímo v srdci Triglavského národního parku, a je zároveň nevyšší horou Slovinska. Ale pokud vás namáhavé výstupy nelákají, najdete si kolem jezera Bohinj i nenáročné hezké túry.  

Pokud netrpíte závratí, z místních ferrat budete unešení. Jsou tu pak i trasy pro ty, kdo ferratám neholdují. Převýšení však často bývá značné. 

Před cestou určitě nezapomeňte na cestovní pojištění. Věděli jste, že svým klientům nabízíme službu lékaře na telefonu, nonstop asistenci a hustou síť smluvních zdravotních zařízení?

Pojistit online

Triglav

Výstup dolinou Triglavských jezer patří k těm krásným túrám, na kterých si užijete magické výhledy. Začněte u vodopádu Savica, který padá z veliké výšky a výstup k němu trvá asi 15 minut. Pak se ale vraťte, a čeká vás výšlap nad okraj skalnaté stěny. V dolině triglavských jezer vás pak čeká několik horských ok a mírnější stoupání.

Vrchol Triglavu je přístupný z více stran. Lze jej zdolat v rámci jednodenní túry, ale můžete si rozložit výstup na vrchol do dvou dnů s přespáním v některé z horských chat. 

Určitě si rezervujte nocleh předem (především v nabité letní sezóně nebo v období slovinských státních svátků). Můžete přijít „nalehko“, v ceně noclehu jsou i deky s povlečením.
Hodit se vám bude kvalitní mapa a zásoba vody. Julské Alpy ve vyšších polohách vodními zdroji rozhodně neoplývají a v létě zde žádné pramínky a potůčky ke svlažení hrdla nepotkáte. 

I v letním období počítejte s různými teplotami během dne. Vycházet na túru můžete v tričku, nahoře se vám ale můžou hodit dlouhé kalhoty i bunda s čepicí. Počasí se v horách může prudce změnit.

Co dalšího zažít v Julských Alpách:

• Procházku údolím Trenty podél vody až k prameni tyrkysové řeky Soči.
• Koupání u jezer Bohinj nebo Bled. Koho zláká hrad tyčící se nad Bledem, může k němu vystoupat a pokochat se nádherným pohledem na jezero a okolní kopce.
• Vodní sporty na Soči - rafting, hydrospeeding, canyoning nebo canoeing na řece Soči. Provozuje sportovní centrum v městečku Bovec (i s kempem),
• Speleologickou výpravu, při které se pokocháte krasovými poklady. Věděli jste, že slovo „kras“ dalo světu právě Slovinsko?

Kamnišsko-Savinjské Alpy

Druhé nejnavštěvovanější hory se rozkládají mezi Karavankami a Pohorje. Jméno dostaly podle města Kamnik a řeky Savinje. Stejně jako v Julkách a Karavankách i tady si užijete adrenalin na jištěných ferratových úsecích s výhledy do údolí. 

Velika planina je pastevecká náhorní plošina s množstvím salašů a čerstvých sýrů. 

Navštivte i nádhernou Logarskou dolinu, v jejím údolí jsou k vidění staré zemědělské usedlosti s přilehlými výběhy a pastvinami. Na konci údolí pramení řeky Savinja, jejíž ledová voda tvoří vodopád Rinka (Slap rinka).

Místní vrcholy dosahují výšky okolo 2 500 m, kterou přesahují Skuta, Kočna a nejvyšší zdejší hora Grintovec (2558 m. n. m.). Ze směru od Kamniške Bistrice na něj lze vyšplhat bez jakéhokoli jištění. Začínáte lesem, pokračujete suťovým polem a končíte šplháním po kamenech. Dvoukilometrové převýšení cestou dolů dá určitě zabrat vašim kolenům. 

Karavanky

Více klidu a samoty i v hlavní turistické sezóně si můžete užít v pohoří Karavanky. Tyto méně známé sestry Julek a Kamnišek také nabízejí několik dvoutisícovek, z jejichž vrcholů uvidíte úchvatná horská panoramata. A to nejen ta slovinská. Za jasného počasí jsou na dohled rakouské kopce nad Villachem a Klagenfurtem, dohlédnete však i na Schladmingské Alpy a Ankogel. Šťastnější z vás i na masiv Glockneru a do Dolomit.

Pohorje

Jedná se o zajímavou kopcovitou oblast s nejvyšší nadmořskou výškou cca 1500 m. Převažuje zde jehličnatý a bukový porost a člověk se neubrání myšlence na naše Beskydy. Převládá vulkanické podloží, které zamezuje vsakování dešťové vody, takže je zde spousta potoků, jezer, vodopádů a rašelinišť. Roste tu bujná, místy až prales připomínající vegetace. 

Čekají na vás kilometry pěších stezek, cyklotras a také možnosti noclehu v horských chatách. Kapacitně odpovídají zimní lyžařské sezóně, takže o místo se v létě bát nemusíte. Kromě krás vytvořených přírodou jsou zde k vidění zachovalé venkovské stavby.

Výchozími body pro vaše výlety jsou na severu horní stanice kabinové lanovky a Ruška koča (Ruská chata) na Arehu, na jihozápadě pak vrchol Rogla a na jihu kostel Tří králů.

Slovinská horská transverzála

Tak se říká 700 km dlouhému pásu pohoří, který můžete ve Slovinsku projít. Abyste absolvovali vše, co je zde k vidění, šlapání, šplhání či lezení, potřebovali byste hned několik dovolených. 

Transverzála zahrnuje přechod Pohorje, Kamnišsko-savinjských Alp zvaných Kamnišky, Karavanek a Julských Alp, stáčí se k moři, směrem ke krasové plošině prošpikované jeskyněmi a končí až u Jadranu.

Slovinské jeskyně

Jeskyně Škocjan jsou jedním z největších krasových systémů v celé Evropě.

Postojnské jeskyně s Predjamským hradem také stojí za to. 

Značení ve slovinských horách

Český turista je rozmazlený turista. Alespoň co se týče značení, doma je o něj totiž velmi dobře postaráno. Skvělá zpráva je, že totéž platí i ve Slovinsku. Všechny trasy jsou kvalitně a přehledně značené a skvěle jištěné, což obstarávají nadšení dobrovolníci, slovinští horalové, kteří jsou opravdovými patrioty.

Kdy je nejlepší jet do Slovinska?

Letní podnebí je ve Slovinsku o trochu teplejší než u nás. Alespoň donedávna bývalo. K moři můžete vyrazit od konce května do konce září. Není těžké tu zažít i tropická vedra - tak jako u nás.

Na hory je vhodnější období od poloviny června do konce srpna. Slovinec by poradil „v červenci k moři, v srpnu do hor.“ Počasí se na Triglavu často mění k horšímu - nejvyšší hora přitahuje mračna z celého okolí.

Horské doliny jsou mimo letní měsíce chladné, počítejte i se sněhem, což je zásadní hlavně pro turisty, kteří chtějí kempovat. Například rok 2022 byl však ve Slovinsku extrémně horký, a to i na vrcholcích hor. Bylo i extrémně málo vody, katastrofa zejména na řece Soči, která je jinak rájem vodních sportů. 

Pokud z časových důvodů vyrazíte do hor mimo sezónu, mějte na paměti 2 věci:

• Téměř všechny horské chaty budou zavřené, navíc pobyt v horách může být pro vás v mnoha ohledech záludnější. 
• Pamatujte na to, že smutnou pověstí Čechů ve Slovinsku je zbytečně vysoký počet našich horalů se závažnými úrazy.

Kam k moři na Slovinsko?

Až se dostatečně nabažíte horského dobrodružství a sestoupíte na úroveň moře, stačí jen ujet doslova pár kilometrů a vybrat si z hrstky letovisek ležících na malém kousku jaderského pobřeží. 

Slovinské pobřeží je součástí istrijského poloostrova a je dlouhé pouze 47 km. Najdete tu několik letovisek – největší jsou Portorož a Koper, menší a komornější městečka Piran, Izola a Ankaran.

Blízkost Itálie v této části Slovinska poznáte podle typické architektury a dřevěných okenic.

Jezdí Slovinci ke svému moři?

Letoviska ve Slovinsku nemusí být nutně přeplněné místními. Oni totiž často jezdí do blízkého Chorvatska, které má mnohem víc a hezčích pláží k nerušenému koupání uprostřed zátok Jadranu. Proto se tu směrem k chorvatským hranicím často tvoří dlouhé fronty aut. Pokud máte na výlet k moři jenom pár dní při návratu z hor, zkuste raději některé slovinské letovisko. 

Portorož

Zláká-li vás Portorož, užijete si skvělou zábavu. Je to takové slovinské Monte Carlo s restauracemi, butiky, kasiny, diskotékami a letními festivaly. Určitě si zde i pohodlně zalenošíte u moře. K dispozici je prostorná pláž vybavená slunečníky, na které vždy najdete místečko. U sklenky dobrého vína zde zavzpomínejte, jak vás bolely nohy při sestupu z Triglavu.

Pokud hledáte trochu klidu, tak si zajeďte raději do Piranu nebo Izoly. Písečná pláž v Portoroži stejně není přírodní, ale každoročně obnovována uměle (i proto je koupání zde za poplatek).

Piran

Co byste si ale neměli nechat ujít, je romantické přímořské městečko Piran. Na koupání v moři ne příliš pohodlné letovisko, ale zato tu na vládne pravá středomořská atmosféra. V tradičních hospůdkách jsou k mání čerstvé a skvěle upravené ryby. S výhledem na moře chutnají ještě lépe. 

Jde asi o nejzachovalejší historické městečko Slovinska, benátská architektura v historickém centru vás o tom přesvědčí. Městské pláže jsou hezké, ale obklopené lidmi, kteří se promenují kolem. Preseren je oblázková pláž, ležící pod hradbami, a Tartini betonové molo přímo na promenádě.

Izola – nejhezčí slovinské pláže

Klidné malé istrijské městečko je ideální pro relax. Nejkrásnější pláže se nacházejí právě tu: městská oblázkovo-travnatá pláž Svetilnik, Simonov zaliv, Belveder beach, a záliv Moon Bay jsou skalnaté či oblázkové, jak se na Istrii patří a ideální pro nerušený den u moře. 

Měsíční zátoka je dostupná pouze pěšky z pláže Belveder.  Je na půl cesty mezi městy Izola a Strunjan, uprostřed národního parku.

Koper

Je to největší přístav Slovinska, takže spíš tu vládne spíš městská atmosféra. Městská pláž má výhled na přístaviště. Také je zajímavá soukromá pláž u hotelu Žusterna s bazény a aquaparkem.

Pokud tu budete, udělejte si výlet na kopec nad městem. Marezige je místo s výhledem, zvané „vinná fontána“. Vybudováno je místním vinařským závodem Koper můžete tu ochutnat vynikající slovinské víno. Doveze vás sem červený vinný autobus. 

Ankaran

Město blízko italských hranic, kde končí slovinská trans-alpská cesta. Je tu velký kemp pro camper vany a v okolí příroda. Místní pláž je pískově-oblázková a je nejdelší ve Slovinsku. 
 

Lublaň, hlavní město Slovinska

Je nejzelenějším evropským městem a má také největší pěší centrum. Proto je ideální pro návštěvu a objevování parků, kaváren, památek a mostů přes řeku Lublaňku. 

• Dlouhé nábřeží je plné kaváren s výhledy na město. Můžete si v nich posedět a odpočinout po procházkách městem. 
• Nad městem se tyčí Lublaňský hrad z 12. století. Kromě prohlídek se tam pořádají také velké kulturní akce a svatby. Do hradu můžete dojet lanovou dráhou z centra města. 
• Za vidění stojí Lublaňská katedrála, dále replika Robbovy kašny a jeho barokní sochy rozmístěné po městě. 
• Na nákupy tamních dobrot vyrazte do Ústřední tržnice. 

• Odpočinout si můžete v parku Tivoli z roku 1813, který má kolem 5 km čtverečních. V roce 1939 ho zrenovoval slavný slovinský architekt Jožo Plečnik. V parku je kromě stromů a květinových zahrad mnoho soch a kašen. 

• Dalším nádherným místem je botanická zahrada z roku 1810. Můžete v ní obdivovat přes 4 500 druhů rostlin.

Vinobraní ve Slovinsku

Na půli cesty mezi Jaderským mořem a Julskými Alpami leží 3 vinařské oblasti slovinského regionu Přímoří (Primorska). 

Mnohé odrůdy zde rostou původně, u těch ostatních si vychutnáte jejich unikátní charakter podpořený přímořským teplem a občasnými poryvy studeného větru Bora (slovinsky Burja). Ten čas od času zafouká z alpské pevniny směrem k moři, a pomáhá tak vinicím zesílit a stát se odolnými.

Připravte se na slovinské vinobraní se skvělými víny, užijte si tu výlety, cyklistiku i lezení v kopcích. A navštivte malá vinařství v rámci slovinské mapy „vinných úponků“, kterou vám ochotně dají v každém turistickém centru. Pokroucené „úponky“ vás zavedou za třemi vinařskými regiony, s jejichž charakterem se nejlépe seznámíte ve skleničce plné místního vína.

Goriška Brda - nejhornatější vinařský region

Krásný pohled na kopečky s vesnicemi a kostelíky, kam jen dohlédnete, taková je Goriška Brda, nazývaná slovinským Toskánskem. V tomto kraji se koncentrují hlavně mladí vinaři, kteří nejen navazují na tradice, ale rádi zkoušejí i nové neotřelé postupy. Proto zde najdete nejvíce přírodních a biodynamických vinařů, vína z amfor kvevri nebo oranžová vína s prodlouženou macerací.

Vyzkoušejte víno prastaré odrůdy Rebula, v jehož buketu lze cítit zralé fíky, jablka i hrušky. V květnu je mu zde dokonce věnován festival – Slavnosti Rebuly a olivového oleje.

K brdským zajímavostem patří:

• středověká vesnička Šmartno, 
• renesanční hrad Dobrovo s výstavou umění,
• vyhlídka z vrchu Korada,
• v blízkém městě Nova Gorica u hranic s Itálií se nachází nejdelší (220 metrů) kamenný viadukt na světě – bílý most Solkan. Zastavte se u něj na dolním toku ikonické řeky Soči a pozorujte, jak se nad ní vznáší ve výšce 36 metrů.  

Vipava - nejzelenější vinařský region

Z už tak zeleného Slovinska si můžete přivézt ještě více zelených fotek, pokud navštívíte nejznámější vinařskou oblast Vipava. 300 slunečných dní v roce slibuje neustálou pohodu - kromě ochutnávání místních nejlepších vín můžete jezdit na kole nebo lézt po skalách.

Vipava je kouzelné údolí se stejnojmennou říčkou. Navštivte 7 jejích pramenů a vychutnejte si magickou atmosféru. A samozřejmě tradiční Vipavské vinobraní, ale vinnou degustaci si lze domluvit, kdykoliv přijedete. Vinařů je totiž ve Vipavě kolem stovky.

Ochutnejte Zelen – výraznější bílé víno původní odrůdy, která se vyskytuje pouze ve Vipavské dolině. Zkuste také Pinelu, výrazné bílé víno silné chuti, které je nejlepší párovat s jídlem. Nenechte si ujít ani Malvazii, Vlašský Ryzlink a šumivá vína.

Kras - nejskalnatější vinařský region Slovinska

Přímořské krasové podloží Krasu (Karst) je domovem hlavně červeného vína a jeho speciálních odrůd, které dobře prosperují na železitých půdách. Kras je nejmenší vinařský region. Velmi suchý, bičovaný větrem Bora, s relativně chudou půdou a chladnější zimou dává vzniknout vínům se speciálním charakterem. Díky železité půdě „terra rosa“ mají plnost, ovocnost a vysokou extraktivnost.

Typicky tu najdete Refošk, který po zrání v sudech dostává jméno Teran či Teranton. Skvělý je i Merlot, Cabernet Sauvignon a další odrůdy.

Kromě ochutnávání vína navštivte:

• jeskyně Škocjan, protože jsou jedním z největších krasových systémů v celé Evropě,
• festival Prosciutta,
• festival Teranu. 

Na cesty po Slovinsku vyrazte s kvalitním cestovním pojištěním, abyste si mohli užívat všechny aktivity v klidu a pohodě. Vy cestujete. My se staráme.

Zdroje:     cestovaní.idnes.cz, hedvabnastezka.cz,specialistanaslovinsko.cz, timetofit.com, slovenia-tourism.si, specialistanaslovinsko.cz, slovenia.info