Dolévání alkoholu
6. 11. 2015

Odborná antropologická veřejnost má jistě perfektní přehled o různých zvycích a zvyklostech, ať už jsou čistě záležitostí kulturních tradic nebo mají úzkou vazbu na náboženství dané lokality. Ale co my, amatérští cestovatelé, turisté, představitelé laické veřejnosti? Jsme dostatečně vybaveni? Nehrozí nám se spoustou našich českých zvyklostí, z nichž některé, ruku na srdce, jsou poněkud „vidláckého charakteru“, v lepším případě pořádný kulturní trapas?

Tohle nikdy nedělejte! aneb „Kulturní trapasy“ je náš nový seriál, ve kterém se Vás budeme snažit připravit na Vaše cesty s ohledem na pestré a mnohdy velmi odlišné kulturní zvyklosti v různých zemích a regionech světa. V dnešním díle zahájíme malou ochutnávkou a popíšeme několik kulturních odlišností bez zaměření na konkrétní zemi. V dalších dílech se budeme snažit pojímat tuto problematiku detailněji a to v rámci geografického kontextu vybrané země nebo regionu.

Opravdu universálních zvyků nebo gest je málo

Může se stát, že dobře míněným gestem urazíte hned několik kultur. Například doteky. S těmi je to složité. Ve Středomoří není výjimkou, že vám v podstatě neznámý člověk sáhne během rozhovoru na rameno. My Češi na to úplně zvyklí nejsme, nicméně asi nás to neurazí. Na východě je ovšem situace diametrálně odlišná. Tam si své vlastní tělo a osobní prostor hájí daleko více, než u nás. V Koreji se budou lidé cítit velice nepříjemně, pokud se jich dotknete. V Thajsku je potřeba absolutně se vyhnout kontaktu s hlavou, ta je zde totiž posvátná. Pohladit po hlavě třeba malé dítě je považováno za velmi nespolečenské a urážlivé. Doteky se nedoporučují ani v případě Číny a na Blízkém východě, zejména pokud jde o příslušníky opačného pohlaví. Zejména v muslimských zemích jsou zakázány nejen doteky mezi muži a ženami, ale dokonce i pouhá interakce…

Doteky

Jak se vyhnout trapasu?

V tomto ohledu platí jedna rada nad zlato. Nejlepším způsobem je pozorné sledování chování místních a jeho napodobování. Co se týče doteků platí, pokud si nejsme jisti, nedotýkati se!

Levá není pravá

Není to jedno? V našich zeměpisných šířkách nevnímáme rozdíl mezi důležitostí pravé a levé ruky. V arabském světě je tomu naprosto jinak. Levá ruka je považována za méněcennou. V zemích, kde se dodnes nepoužívá toaletní papír, je tato ruka určena k očistě těla po defekaci. Dotknout se tedy někoho levačkou, nebo ji snad použít k jídlu, bude považováno za velké společenské faux pas.

Jak se vyhnout trapasu?

Nikdy proto nesahejte do společné mísy levou rukou! Leváci by si měli, než se vydají na cestu, natrénovat některé úkony, například nabírání potravy, pravou rukou. Za tu trochu námahy to určitě stojí. Vyhnete se totiž zbytečným komplikacím.

Nazí do sauny?

Do sauny patří nahá těla – ano, ale ne všude. V mnoha zemích, a to včetně těch, které se pokládají za rodiče fenoménu saunování, je samo sebou, že sem člověk chodí oblečený. Zato v jiných zemích se zase počítá s tím, že sauna je místo čistoty, kam oblečení nepatří.

V Čechách se saunování daří. Čím dál více lidí si rádo zajde do sauny, ať už po nějakém fyzicky náročném výkonu nebo třeba jen tak pro relax a meditaci. Puritáni nejsme, takže spíše inklinujeme ke zvyku chodit do sauny nahatí. V tomto ohledu saunu vnímáme podobně jako ve Skandinávii, kde v sauně oblečeného člověka skutečně nenajdete. Jinak je tomu např. v Turecku. Přestože pravé turecké lázně „hammámy“ patří k nejautentičtějším zážitkům tohoto druhu, nahota je zde nepřípustná.

Jak se vyhnout trapasu?

Pokud je pro Vás nahota příliš velký problém, pak se při návštěvě sauny v některé ze severských zemí zahalte do ručníku nebo prostěradla, na němž sedíte. To bude bez problémů tolerováno. V tureckých lázních doporučujeme naši radu nad zlato, a sice pozorovat, jak na to jdou místní a chovat se stejně.

Pohled do očí

Jsou země, jako např. Spojené státy, kde společenský bonton oční kontakt přímo vyžaduje. Pokud ho nebudete udržovat, mohou si o Vás myslet, že jste neupřímný nebo máte postranní úmysly. V Německu, stejně jako u nás, je oční kontakt vyžadován zejména u přípitku. Dívání se jinam při konverzaci, zejména u nás, signalizuje spíše nesmělost, než neupřímnost či postranní úmysly. Naopak v asijských zemích, např. v Číně nebo Japonsku, budete přímým pohledem do očí uvádět lidi do rozpaků. Tam je přeci jen zvykem zraky spíše klopit.

Jak se vyhnout trapasu?

Seznamte se předem se zvyklostmi země, do které míříte. Zejména chystáte-li se na obchodní jednání, může Vám vhodné chování a zejména projev úcty k místním tradicím přinést více bodů, než si myslíte.

A co alkohol?

Alkohol je častým důvodem problémů a tudíž velmi diskutovaným tématem. My Češi máme k alkoholu veskrze pozitivní vztah a jsme v tomto ohledu velmi přizpůsobiví. Zde je tedy několik zásad, jež je dobré znát. V Rusku se tvrdý alkohol pije zásadně najednou a do dna. Bez ohledu na velikost sklenky se tedy vodka zásadně neusrkává. Ve Francii si dejte pozor na dolévání vína. Pokud si chcete dolít, vždy je potřeba nabídnout i ostatním. V Koreji je to podobné, nenabídnout dolití ostatním se zde považuje se za velmi nezdvořilé. Musíte být pozorní a neustále dolévat ostatním, pokud jsou jejich kalíšky prázdné. Ovšem ženy pozor, v Koreji nedolévá žena ženě, ale pouze muži. V jihoamerických zemích by se zase mělo dolévat pravou rukou...

Jak se vyhnout trapasu?

Společenskými normami je svázáno převážně právě dolévání alkoholu. Proto naše rada zní, pokud si nejste jisti, nechte dolévání na ostatních!

Jak je to se smrkáním?

Na světě je mnoho tabu týkajících se hygieny. A se smrkáním je to skutečně všelijaké. V několika asijských zemích, např. v Japonsku, je velmi nevhodné smrkat na veřejnosti. Plivání na zem, a to i v divadle, budiž v Japonsku odpuštěno, ale představa smrkání na veřejnosti je naprosto hrůzná. Ve velkých městech se sice používání kapesníků stává běžnou součástí života, ale pro venkov zůstává smrkání nadále tabu.

Smrkání na veřejnosti

Jak se vyhnout trapasu?

Rada je velmi jednoduchá. Pokud cestujete do Asie, látkové kapesníky nechte rozhodně doma. Volte papírové a používejte je výhradně na neveřejných místech.

Boty dolů?

Většina lidí u nás považuje za samozřejmé, že se zují, jdou-li k někomu na návštěvu. Tento zvyk funguje také v Asii. Je projevem úcty a čistotnosti. Jednak se domů netahá „špína ze dvorku“ a navíc si nohy odpočinou, nejlépe úplně naboso. Nicméně v zemích jako je Anglie, Francie nebo USA je normální se nezouvat. Zujete-li se, projeví se vaše „vidláctví“ plnou měrou.

Jak se vyhnout trapasu?

Pozorně se koukejte! Zujte se pouze, pokud jsou před vchodem boty.

Pokud se i přesto na svých cestách nevyhnete nepříjemnostem, postarejte se, abyste za ně nemuseli ještě platit. Například kvalitním pojištěním léčebných výloh, odpovědnosti za škodu na zdraví či majetku.



Zdroj:
national-geographic.cz, lidovky.cz

Skotský Edinburgh je poměrně nenápadné město, které vás ale už při první procházce naprosto okouzlí útulnou atmosférou a vřelostí místních obyvatel. Níže najdete několik tipů na TOP 5 míst, která byste při vaší návštěvě určitě neměli minout.  

1. 3. 2018
edinburgh-arthurs-seat-panorama-b

Ani v dubnu není na lyže pozdě. Pojeďte si vynahradit letošní nanicovatou zimu na ledovec. Čeká tam na vás přes 2 metry sněhu! Vyrazit na hory v jarním období je skvělý nápad a to z mnoha důvodů...

30. 3. 2016
Hintertux