Po stopách 7 divů světa 1
19. 8. 2017

Zvládnete vyjmenovat všech sedm starověkých divů světa? V prvním článku jsme vám přiblížili první tři od babylonských a helénských stavitelů. Dnes se podíváme na zbývající čtyři pozoruhodné stavby.

Pyramidy v Gíze

Jsou nejstarším divem světa. Přijde nám samozřejmé, že za nimi cestují turisté z celého světa. Představte si ale, že je jezdili obdivovat už starověcí Řekové. Herodotos, kterého jsme zmínili v předchozím díle, napsal o pyramidách dokonce spis. Existuje mnoho teorií, k čemu byly pyramidy určené, egyptologové věří, že pyramidy sloužily jako hrobky pro egyptské krále. Na cestu za posmrtným životem se panovníci vydávali spolu se svým bohatstvím a dalšími předměty. Správně se pyramidám říká pyramidové komplexy, protože se skládaly z několika chrámů, cesty a pyramidy. Nejslavnější pyramidy – Chufuova, Rachefova a Menkaureova – vznikly během vlády 4. dynastie. Jsou pokládány za úplně nejstarší zachované divy světa. Škoda, že není možné vidět Rachefovu pyramidu v původním stavu - byla pokrytá bílým vápencem, který odrážel sluneční paprsky a pyramida tak celá zářila. Největší pyramida Gízy se jmenuje Cheopsova a měří 147 metrů. Byla nejvyšší budovou světa téměř čtyři tisíce let. Kde je dnes její slavné výšce konec… Pokud byste neměli možnost vidět pyramidy v Gíze na vlastní oči, doporučujeme vám navštívit bohatou expozici o egyptských pyramidách ve Vatikánských muzeích Římě. Uvidíte tam bohatě zdobené sarkofágy zvenku i zevnitř, náhrobní desky, sochy, osobní předměty králů, malované nádoby a samozřejmě sošky posvátného brouka skarabea. Více informací a video najdete tady.

Feidiův Zeus v Olympii

Diovu sochu vytvořil slavný řecký sochař Feidiás ze slonoviny a zlata kolem roku 433 př. n. l. Stála v chrámu ve městě Olympie v Élidě na severozápadě Peloponnésu, kde se pořádaly olympijské hry. Měřila 12 metrů. Sochu bylo možné vytvořit jen díky speciálnímu Feidiovu postupu – na dřevěnou konstrukci přidával postupně kov a slonovinu jako poslední. Deset metrů vysoký trůn byl zdobený drahokamy, zlatem a ebenovým dřevem. Nohy trůnu tvořily sfingy. Zeus držel v ruce sochu bohyně Niké (bohyně vítězství). Socha byla při významných příležitostech zdobená dary od panovníků. Pozoruhodné na tomto divu světa je, že socha zabírala téměř celý chrám. Zdálo se, že pokud si Zeus stoupne, celý chrám spadne. Socha hrála důležitou roli při zahájení olympijských her. Roku 393 n. l. byly olympijské hry zakázané jako pohanský rituál a chrám začal být zanedbávaný. V 5. století ho zasáhl požár. Pak přišly zemětřesení a záplavy. Socha byla převezena do paláce v Konstantinopoli, ale ani tam neunikla ohni. V roce 475 n. l. ji definitivně zničil požár.

Po stopách 7 divů světa 2

Maják na ostrově Faros

Jistě jste slyšeli o městě Alexandrie. Jeho název napovídá, že ho dal postavit Alexandr Veliký. Nachází se v dnešním Egyptě, 225 km od Káhiry. Město bylo po svém založení v roce 331 př. n. l. významným kulturním i vědeckým centrem tehdejšího světa. Stála zde slavná alexandrijská knihovna, která obsahovala všechny důležité knihy té doby. Alexandrie byla také významnou obchodní křižovatkou s přístavem. A právě pro přístav byl potřeba maják. Stavbu po Alexandrově smrti zahájil Ptolemaim Sotér. Maják už dnes bohužel nestojí, ale protože zanikl ze všech nedochovaných divů světa jako poslední, tak se dochovalo hodně detailů. V dolní části majáku stál dvoupatrový palác s věžemi, nad kterými se tyčila pyramidová věž se sochou boha Poseidóna. Výška majáku se odhaduje na 135 metrů. Maják v noci vedl lodě bezpečně do přístavu světlem plápolajícího ohně, ve dne sluncem odrážejícím se v ohromném zrcadle. Není známo, jak dlouho stavba majáku trvala. Dokončený byl někdy kolem roku 280 př. n. l. Ve 4. století poničilo budovu zemětřesení, od té doby sloužila pouze jako denní maják. Ve 13. století se přestal používat úplně, protože přístav zanesl písek. Poslední zbytky z majáku zničilo zemětřesení roku 1326.

Po stopách 7 divů světa 3

Artemidin chrám v Efesu

Chrám nechal postavit král Kroisos. Zapsal se do divů světa tím, že byl čistou ukázkou iónského architektonického stylu. Stál ve velkoměstě Efes, kde dnes najdete malou tureckou vesnici Ayasaluk. Stavba trvala 120 let a na tu dobu byl netradičně použitý jako materiál mramor. Nádvoří před chrámem podpíralo 127 iónských sloupů. Stavbu zdobily tehdy ojedinělé dvoumetrové reliéfy, dále sochy Amazonek od nejlepších sochařů (Feidiás, Polycleitus, Kresilas, Fradmon). Nejdůležitější byla ale samozřejmě socha bohyně Artemis, která byla zdobená drahokamy a vzácnými kovy. Bohužel se o soše nedochoval žádný záznam. Chrám sloužil jako náboženské i obchodní centrum. V roce 356 př. n. l. ho poničil požár, který založil Hérostratos, do té doby neznámý člověk, který se chtěl tímto činem stát „nesmrtelným“. Obyvatelé Efesu si proto zakázali jeho jméno vyslovovat a snažili se rychle chrám opravit. K opětovnému vybudování Artemidina chrámu přispěl Alexandr Makedonský. Díky němu se do roku 250 př. n. l. podařilo stavbu obnovit. Chrám stál do roku 401 n. l., kdy ho požár zničil naposledy. Co z něj zbylo, můžete vidět na fotce níže.

Po stopách 7 divů světa 4

Který ze starověkých divů světa vás zaujal nejvíc? Kam byste se vyrazili podívat? Do Egypta, Řecka nebo Turecka? Kromě průvodců a knih o historii s sebou vezměte také kvalitní cestovní pojištění. Ať se můžete soustředit jen na pamětihodnosti.

Zdroje: museivaticani.va, youtube.com, antika.avonet.cz, wikipedia.org

Unavuje Vás poslouchat nářky na sníh, který stále nepřichází? Pokud jste lyžařskými nadšenci, pak jistě víte, že zejména z pohledu minulých lyžařských sezón se nejedná o velké překvapení.  

29. 12. 2015
Zimní radovánky

Loni touto dobou jsme publikovali  článek o tom, jak se slaví Vánoce v různých, převážně evropských zemích. Letos jsme se v předvánočním čase zaměřili na země asijské. Ptáte se, co má svátek...

7. 12. 2016
Vánoce ve Vietnamu