Maroko bylo pro mě velkou záhadou. Nevěděla jsem, co od této krajiny mohu očekávat. Pochybovala jsem o její bezpečnosti a zároveň jsem toužila vidět všechna místa, která se v Maroku nacházejí. Předsudky však byly úplně zbytečné, protože cestování po Maroku byla sice poměrně náročná, ale dobrodružná cesta. Tato krajina mě úplně chytla za srdce. Už teď vím, že jsem tam nebyla naposledy a do budoucna se tam určitě ještě plánuju vrátit. Čím si mě však Maroko získalo a čím si získá vás?

Kozy na strome v Maroku

1. Cenově dostupná exotika

Možná víte, že se Maroko nachází úplně na severu Afriky a od pobřeží jižního Španělska ho dělí jen Gibraltarský průliv. Díky tomu, že je od Evropy jenom „na skok“, lítají tam pravidelně nízkonákladové letecké společnosti a Maroko je tak lehko dostupnou exotikou, za kterou se nemusíte trmácet dlouhé hodiny na opačnou stranu zeměkoule. Je dost možné, že už i na vás vyskočila na sociálních sítích nejedna akční letenka do Maroka. Ceny za zpáteční cestu se pohybují už od 1800 Kč a při jejich nákupu není třeba dlouho váhat. Já jsem naplánovala naši cestu na konec dubna. Cesta z Londýna do Maroka trvala letadlem příjemné 3 hodiny.
 
Nejenže se dají do Maroka koupit laciné letenky, ale celkově je to země, po které se dá poměrně levně cestovat. Povím vám příklad. Ubytování jsme si většinou zajistili v tradičním marockém středisku „RIAD“ a noc pro dvě osoby i se snídaní stála průměrně do 800 Kč. Oběd nebo večeře pro dva se častokrát pohybovaly okolo 130 až 180 Kč. Nebyli jsme líní a hledali jsme podniky, kde rádi jedí místní. Vyhýbali jsme se předraženým turistickým restauracím.


Maroko bazen architektura

2. Výborný marocký čaj

Maroko je známé svým extrémně sladkým mátovým čajem, kterým nás Maročané často hostili. Musím uznat, že je opravdu výborný. Cukrem nešetří a sladí i dvěma obrovskými kostkami. Není tedy dobré to s jeho pitím přehánět. Často jsem si přála zdravější verzi bez cukru, která sice není chuťově tak výborná, ale alespoň mi hladina cukru v krvi nevystřelila na maximum.

Marocký čaj je v Maroku opravdu symbolem pohostinnosti a zajímavá je nejen jeho chuť, ale i způsob, jakým ho podávají. Čaj se v Maroku leje do sklenice z kovové konvičky, a to vždy pěkně z výšky.
 

Maroko matovy caj

3. Chutné jídlo a marocké sladkosti

Můj jídelníček v Maroku nebyl právě ukázkový, ale jídlo mi tu velmi chutnalo. Snědla jsem tu snad tuny pečiva, protože bylo jednoduše výborné. Marockých palačinek jsem se nemohla nabažit. Ochutnala jsem i tradiční kuskus či jídlo Tajin, které se připravuje ve speciálních hrncích. Nejvíce ze všeho mi chutnal tzv. „Tajin kefta“. Jsou to masové kuličky v rajčatové omáčce, které se připravují v hrnci Tajin. Podávají se s čerstvým marockým chlebem.
Když přišla chuť na sladké, nakoupili jsme u místních tradiční marocké sladkosti, mezi které patří různé dobroty jako je například baklava či jiné koláčky s pistáciemi a oříšky. Případně jsem zvolila zdravější verzi a dala si ovocné smoothie či datle. Velké oblibě se v Maroku těší právě avokádové smoothie, které jsem si oblíbila i já. I teď po návratu domů si ho každý den připravuji. 
 
Marocke sladkosti baklava

4. Zajímavá místa a krásná příroda

Maroko má krásnou přírodu. Vysoké kopce, pohoří Atlas, jezera, vodopády, pláže či poušť. Zkrátka najdete tu vše. Právě proto jsme si po příletu do města Marrakéš s přítelem půjčili auto a za 9 dní jsme projeli víc jak 2700 km skrz celé Maroko. Bylo to náročné, ale chtěli jsme vidět toho co nejvíc.

Maroko Chefchauen Modrá medina

Zajímavé bylo sledovat měnící se přírodu, kterou na jihu tvořily hlavně skály a písek, jenž na severu vystřídaly zelené louky a stromy. Mezi nejlepší zážitky patří návštěva Sahary, modré město Chefchaouen, vodopády Ouzoud, či městečko Ait Benhadou, které je zapsané v UNESCO a natáčelo se v něm několik známých filmů a seriálů, mezi které patří například Gladiátor či Game of Thrones.

Maroko krásná příroda kaňon

5. Návštěva Sahary

Navštívit poušť Sahara je při cestování po Maroku jedna z věcí, které prostě musíte udělat. Jízda na čtyřkolce po písečných dunách při západu slunce anebo spaní ve stanu na Sahaře jsou přesně ty zážitky, o kterých vím, že na ně nikdy nezapomenu. Výlety do pouště na velbloudech do kempu, ve kterém můžete strávit noc, jsou v Maroku velmi populární a potom, co jsem jeden z nich absolvovala, mohu jen potvrdit, že stojí za to.

Sahara v Maroku

6. Možnost surfování na pobřeží

I pro milovníky surfování mám dobrou zprávu. V Maroku se surfuje a svoje vlny tu najdou začátečníci i profíci. Oblíbená místa na surfování v Maroku jsou Agadir Taghazout, Essaouira či dědina Sidi Kaouki.

Při naší cestě jsme měli příležitost přespat ve městě Taghazout v jednom domě, kde byly organizované surfařské kempy a nahlídli jsme tak do života lidí, kteří přijeli na 2 týdny jen za sportem. Ráno po společných snídaních si většinou nasadili neopreny a vyrazili s prkny do oceánu. My jsme surfování nestihli, ale přidali jsme se k nim večer na barbecue, ráno si zacvičili jógu a celé to bylo strašně fajn.

Maroská dálnice panorama

Toto jsou ve zkratce důvody, proč jsem si zamilovala Maroko. To, že už nejsem v Evropě, mi bylo tenkrát jasné hned po příletu. Jiné vůně, zvuky, lidi… Jednoduše úplně jiná energie. Energie Afriky. Tato cesta mě přesvědčila o tom, že strach a předsudky byly opravdu zbytečné a přinesla mi zážitky, na které budu vzpomínat do konce života. Proto jestli stále váháte nad cestou do Maroka, povím vám jen: „Jděte do toho!“.

 

Michaela Čajková

Říká si Miška a miluje slunce a teplo. Na jejím blogu proto najdete hlavně články z exotických krajin. Ale nebojte se. Kromě tepla miluje i hory. Pochází ze severu Slovenska a Tatry má hned za rohem.
Svými články chce inspirovat a motivovat lidi k tomu, aby cestovali také. Sama se totiž přesvědčila o tom, že cestování otvírá oči, a to ve více směrech.

Michaela Čajková bloggerka

„Člověk pozná různé kultury, vytvoří si na lidi z jiných krajin vlastní názor a nepřijme ten, který mu vštěpují média. Hodně se naučí, ochutná různé kuchyně a uvidí naživo místa, která do teď viděl pouze na fotkách. Uvědomí si, že pitná voda, vzdělání či zdravotní péče není samozřejmost a po návratu si bude více vážit toho, co má. V neposlední řadě samozřejmě i získá vzpomínky, které mu nikdo už nevezme“.

 

Může se zdát, že je focení portrétů hračka. Zachytit výraz tak, aby vynikla osobnost fotografovaného, ale není úplně jednoduché. Koho by nebavilo fotit lidi? Většina z nás proto fotí ty, které má stále po ruce – své blízké...  

10. 8. 2016
Portrét se slunečnicí

Obliba sólo cestování v posledních letech stoupla. A letenky zlevnily. To jsou dvě dobré zprávy pro ty, kteří přemýšlí o takové cestě. Patříte mezi ně? Tak se podívejte ...

17. 3. 2017
Nejlepší lokality pro sólo cestovatele